Jak jsme si doma "zamuzicírovali"

Ráda bych se s Vámi podělila o článek "Jak jsme si doma "zamuzicírovali", aneb když je třeba spojit profesi s péčí o miminko".

Dnes jsme si doma s dětmi udělali prima rodinné dopoledne. Obě starší děti jsou rády, když si sednu ke klavíru a zahrajeme a zazpíváme si všechny písničky, na které si jen vzpomenou. A když už jsme měli všechno přehráno a odzpíváno, přišel na řadu i můj hlavní nástroj viola. Děti jsou rády, když jim něco zahraji a pak si také rády zkoušejí něco sami zamuzicírovat (v rámci svých možností). 
Ale jelikož máme doma čerstvé miminko (Jak říká starší syn každému, kdo se kolem nás jen mihne :"My máme teď třetí dítě,víte?"), které vyžaduje moji neustálou péči a pozornost, bylo třeba skloubit péči o něj a ukázkové hraní dětem. V náruči jsem jej chovat nemohla, neboť ke hraní jak na klavír, ale rovněž i na violu potřebuji mít volné obě ruce, tudíž na řadu přišel šátek. Hraní na klavír se šátkem jde celkem normálně, ale nevěděla jsem, jak to půjde s violou, zda budu moct mít navázáno a zároveň držet nástroj pod krkem. Ale vyzkoušela jsem a hned po prvním navázání šátku se mi podařilo na nástroj zahrát.
Takže jsme mohli pokračovat s dětmi v muzicírování a miminko bylo i nadále spokojené a u maminky a krásně spinkalo v šátečku. 
Jsem ráda, že jsem šátkování objevila a teď s malým miminkem objevuji stále nové a nové možnosti, kde všude se dá šátek využít.